[Koňakov květen 1906]

Bouře bývá často pro člověka vzrušující podívána. Je příjemné sledovat z dobrého ukrytu klikaté čary blesku na potemněle obloze, sledovat, jak se bouře přibližuje a vzdaluje. A bát se, když se blesky křižuji v bezprostřední blízkosti a s rachotem si razí atmosférou svou nevyzpytatelnou cestu.

Bouřka má ovšem i svou druhou tvář. V podobě destrukčních účinku poryvu vichřice, která ji většinou provází, a úderu blesku způsobuje každoročně milionové škody. Některé bouřky spojené s průtrži mračen a krupobitím dosahují mimořádné intenzity. Ničí lidská obydli, zařízení úrodu, ohrožuji leteckou dopravu. Mívají na svědomí i lidské životy. Jako v male vesničce na Těšínsku při tragedii v roce 1906. Pokračovaní zde...

[Albrechtice jaro 2002]

O tom, že ve Slezsku není o blesky nouze jsme se přesvědčili minulý rok v Albrechticích u Českého Těšína. Ten den jsme dělali bleskosvod na rodinném domě. Šlo o klasický patrový domek, který měl obytné podkroví. Střecha byla pokryta Bramacem, na který jsme montovali bleskosvod z pozinkované oceli. Ke konci když jsme byli s práci skoro hotovi začalo pršet a v dálce se ozývala blížící se bouře. Naštěstí už zbývalo jenom napojit revizní svorky a bylo hotovo. Odjeli jsme za silného deště a byli jsme rádi, že to máme za sebou. Ještě tentýž den večer nám volal majitel, že mu do domku uhodil blesk a byl plný obav, že mu nově namontovaný bleskosvod přitahuje blesky. Samozřejmě to, že bleskosvod přitahuje blesky je nesmysl. Ten blesk by do toho objektu uhodil tak jako tak a mělo by to katastrofální následky. Majitel objektu popisoval uder do objektu jako obrovskou ránu, po niž se dům zatřásl. Nutno podotknout, že veškeré spotřebiče zapojeny do el. sítě odešly na „věčnost“.

[Nezvratná fakta...]

a) Na naší dosud modré planetě probíhá v každém okamžiku asi 2 000 bouřek. Tj. 16 milionů bouřek ročně neboli 44 tisíc denně. 
b) Každou vteřinu do zemně udeří asi 100 blesků. 
c) Blesk během svého života o délce jedné tisíciny vteřiny zahřeje okolní vzduch až na 20 tisíc stupňů Celsiových. 
d) Kanálem o průměru 5 až dvacet centimetrů protékají proudy až 200 tisíc ampér při napětí jednoho milionu voltů. 
e) Vlastní blesk si to sviští jednou desetinou rychlosti světla. 
f)Bouřkový mrak o průměru 5 kilometrů obsahuje 500 000 tun vody. 
g) Skrývá v sobě energii srovnatelnou s atomovými bombami svrženými americkým bratrem na Hirošimu a Nagasaki.

h) Každou sekundu udeří z mraku do naší planety sto blesků. Fyzikové spočítali, že každý z nich vládne průměrně energii kolem 250kWh. Při naší domácí sazbě za elektřinu přijde každý téměř na tisícikorunu. Ročně šlehne do země kolem tri miliard blesku.

ch) Podle statistik připraví blesky každý den o život na všech kontinentech asi deset osob Zdá se to byt neuvěřitelný počet. Je to ale stokrát méně, než kolik je jich každodenně obětí dopravních nehod na silnicích.

i) Pokud blesk nenajde po uderu vodivé spojeni se zemí, dokáže zahřát předměty (např.doškové střechy) tak, že je zapálí. Prolétne-li vlhkým dřevem stromů nebo tramy či zdivem mohou explodovat páry vyvíjející se žárem výboje.

 Nejkratší cesta výboje přes lidské tělo obvykle vede ramenem, některou stranou těla a nohou do země. Pokud neproletí přímo srdcem nebo páteři, zasaženy obvykle nezemře. Utrpí většinou šok a popáleniny. Ale i když děsivý výboj prolétne kolem srdce, zahyne podle statistiky jen třetina nešťastníku.

[A co letadla?]

Na základních školách se dosud předkládá budoucím daňovým poplatníkůn tvrzení, že do letadel sice prásknout může, ale že se nic nestane. Leč krutý omyl.

 Z přednášky Cheringtona Mathyse (Denver, USA) o zásazích letadel v USA v letech 1963 až 1989 vyplývá, že se událo celkem 40 poškození letadel bleskem v průběhu letu, z nich bylo 9 komerčních a 31 soukromých.
 U 9 komerčních letů vzniklo 260 smrtelných případů a u 31 soukromých 30 úmrtí. Úhrnem 290 mrtvol. počtete si v nepatrně morbidní stránce.

 Ostatně mnoho nechybělo, aby to těžce schytalo Apollo 12, které bylo zasaženo bleskem těsně po startu.

[Roy Sullivan]

Největším miláčkem štěstěny na světe zřejmě zůstane Američan Roy Sullivan, správce lesního parku ve Virginii. Při prvním zásahu bleskem roku 1942 kromě roztržené boty přišel jen o nehet na palci nohy. Při sedmém v červnu 1977 při rybolovu na loďce mu blesk popálil hrudník a žaludek. Celkem sedmkrát Sullivan přežil zásah blesku, než roku 1983 ironií osudu spáchal sebevraždu.